logo
Vítáme Vás v katalogu info-turistiky, ubytování a hotelových balíčku. Máme tu pro Vás mnoho možností v informacích jak o turistice, sportu, ubytování a mnoha dalších.

Středa (19.01.2022)
SVÁTEK: Doubravka
ZÍTRA: Ilona

*** Zámek - Zámecký pivovar Chyše

Telefon: zámek 353 396 336 pivovar 728 948 868
Webové stránky: www.chyse.com
Typ: OBCHODY-SLUŽBY NEZAŘAZENÉ
Oblast: Západní čechy
Město: Chyše
Adresa: Zámek Chyše, Chyše 30 PSČ 364 53
Cena: dle ceníku nebo dohodou zamek@chyse.com pivovar@chyse.com

Zobrazit na mapě

Zámek Chyše

Zámecký pivovar

Chýše

Stručná historie

Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let.

V roce 1466 se Chyše dostávají Buriánu z Gutštejna. V roce 1467 byl hrad v Chyších zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu a jeho následné poboření se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který přistoupením k Jednotě zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů soustředěných okolo nejvyššího purkrabí Zdeňka ze Štenberka. Burián z Gutštejna se hned v roce 1471 přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského , a tak mu král Vladislav v roce 1473 „hrad pobořený řečený Chyše s vesnicemi a lidmi“ propustil z manství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem, protože kromě obnovy hradu ještě kolem městečka nechal postavit opevnění s jedenácti baštami. Dále nechal postavit přímo v Chyších městský špitál spolu s kostelíkem sv. Bartoloměje. Burián z Gutštejna zemřel v roce 1489, ale jeho potomci zde vládli hluboko do šestnáctého století. Posledním mužským držitelem z rodu Gutštejnů byl Viktorín. Po jeho smrti Chyše přešly na jeho dceru Anežku, která po sňatku s Mikulášem z Lobkovic na něho dala přepsat v roce 1566 celé své dědictví.

Mikuláš z Lobkovic byl dalším významným stavebníkem na Chyších. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Už v roce 1579 však prodal zámek a město Chyše s vesnicemi panu Ferdinandu Ronšpergárovi z Ronšperka a Držkovic.

Po pouhých osmi letech prodal tento šlechtic Chyše paní Gryzeldě Švamberkové z Lobkovic. Ta držela Chyše až do své smrti v roce 1607 a po ní převzal chyšské panství syn z prvního manželství - Bohuchval Berka z Dubé. Protože jmenovaný Bohuchval Berka byl považován za jednoho z původců stavovského povstání a dokonce zastával za Bedřicha Falckého vysoký úřad nejvyššího pražského purkrabí, byl v nepřítomnosti odsouzen komisí exekucionis roku 1621 k trestu smrti, cti a jeho jméno bylo potupným způsobem přibito na staroměstskou šibenici. Celý jeho majetek byl konfiskován.

Novým majitelem Chyší se stal Jiří Vilém Michna svobodný pán z Vacínova, císařský apelační rada, jemuž byly Chyše prodány bez odhadu za neskonale nízkou cenu. Jiří Vilém Michna zde obnovil roku 1627 karmelitánský konvent. Neučinil tak však na původním místě, ale dal jej postavit spolu s novým klášterním kostelem Panny Marie Sněžné ve městě.

Rod Michnů vydržel v Chyších poměrně dlouho, téměř devadesát let, s přestávkou zhruba 20. let. Syn a nástupce Jiřího Viléma Michny, zemřelého v roce 1651, Vilém Bedřich, totiž Chyše prohospodařil a v roce 1664 mu bylo panství odňato a finančně odhadnuto.

Dne 13.12.1664 zakupují chyšské panství bratři Vilém Albrecht a Arnošt Abund Kolovrat – Krakovští, kteří roku 1672 prodávají celé panství dceři Viléma Albrechta Anně Ludmile, jež se podruhé provdala za barona Karla Jiřího Michnu z Vacínova a nechala na něho Chyše přepsat. Žila s ním až do jeho smrti (1710) a sama zemřela v roce 1718.

Manželé Michnovi město zvelebovali různými stavbami a přestavbami. Byla dokončena budova nového kláštera, po požáru byl nově upraven karmelitánský kostel uvnitř města, za městem na vršku Špičák byl nově postaven kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Kromě toho byl barokně upraven zámek, jehož přestavba byla započata v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí.

Po smrti Anny Ludmily v roce 1718 dědil Chyše její bratr, hrabě Jan František Kolovrat - Krakovský, člen řádu Zlatého rouna. Po Janu Františkovi držel panství od roku 1723 jeho syn Vilém Albrecht. Více let byl místokancléřem, na sklonku svého života přímo dvorským kancléřem. Zemřel v roce 1738. Po Vilému Albrechtovi tu následoval jeho syn Jan Josef. Ten byl podobně jako jeho otec orientován už více na jiná panství, především na panství březnické.

V roce 1747 prodal panství Chyše Václavu Leopoldu Putzovi z Breitenbachu, pánu na Lukách a Budově. Ten panství prodlužil a tak se stalo , že v roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský z Bukové. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti – Manětín, Chyše a Rabštejn.

Panství Chyše se tak dostalo do vlastnictví rodu Lažanských, kde zůstalo až do roku 1945.

Po smrti Prokopa I., roku 1804, došlo k rozdělení majetku mezi jeho dva syny: Prokopa II. a Jana. Tak došlo k rozdělení rodiny Lažanských na dvě linie v Čechách, tj. linii manětínskou a chyšskou.

Po smrti Prokopa II. roku 1823 dědí celé panství jeho syn Prokop III. Za jeho éry zámek získal svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, v duchu tehdy plně se uplatňující novogotiky. Tato přestavba podle projektu našeho významného stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna byla provedena v letech 1856 – 1858. Zámek získal touto přestavbou v podstatě nynější vzhled ve slohu tudorovské novogotiky.

Prokop III. zemřel roku 1868, nezanechav potomků. Po Prokopovi zdědil Chyše synovec Alexandr, syn bratra Vojtěcha a protože v roce 1870 v Budapešti zemřel, přešlo dědictví na Leopolda II. hraběte Lažanského svobodného pána z Bukové, syna Leopolda I. bratra Prokopa III.

Zemřel náhle ve věku 37 let roku 1891 v Mariánských Lázních . Protože nebyl ženat, zůstavil Chyše i ostatní majetek svému bratru Vladimíru.

Hrabě JUDr.Vladimír Lažanský se po dokončení právnických studií věnoval politické službě; byl okresním komisařem v Broumově. Po získání chyšského panství se zcela oddal jeho správě. Po smrti, roku 1925, dědí chyšské panství jeho syn Prokop IV. Lažanský. Ten vlastnil zdejší panství do roku 1945, kdy mu bylo zestátněno podle Benešových dekretů. A on v červnu roku 1946 Chyše opustil.

Novodobá historie

Bohužel, tento skvost západních Čech neměl to štěstí, aby byl vybrán mezi ty tzv. „ukazovací zámky“ jimž byla dána největší péče a ochrana.

Zámek Chyše se stal kulturní památkou druhé kategorie; dalo by se říci vhodným objektem pro umístění některé ze státních organizací. A opravdu, v roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které je vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou.

Největší zkáza zámku nastala v letech 1967 – 1989, kdy se správcem stává ONV Most. Prostory zámku byly do roku 1967 využívány jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti. V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, aby zde byla provedena generální opravu, která byla neustále odkládána. Správu vykonával nadále ONV Most. Do zámecké budovy začalo zatékat a nastalo období její devastace.

Ani listopadová revoluce nepřinesla žádnou změnu. Pouze vlastníkem se stala firma Balnex a.s., která vlastnila zámek již krátce před revolucí. Původním plánem této společnosti bylo vybudovat v zámku luxusní hotel, po listopadu 1989 svůj záměr však přehodnotila a od roku 1993 nabízela zámecký areál k odprodeji. Novogotický zámek nadále chátral a zdálo se, že je pomalu odsouzen k rozkladu.

Koncem roku 1995 projevil zájem o koupi zámku pan Ing. Vladimír Lažanský z Děčína, který od svého záměru neustoupil a na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. V červnu roku 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy, která neustále probíhá. Postupná celková oprava zámku v Chyších je velmi náročnou činností, která probíhá za velkého organizačního a finančního vypětí majitelů.

Při této velké práci nezůstávají však osamoceni. Oprava zámku byla v letech 1997 - 2001 zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly ministerstvem poskytovány každým rokem dotace na opravu. Ze strany Památkového ústavu v Plzni je zajištěna špičková spolupráce. Jeho pracovníci, kteří jsou vynikajícími odborníky vedou majitele při opravách formou vydávaných památkových směrnic. Zajištěna je také spolupráce s Referátem kultury Krajského úřadu v Karlových Varech, který povoluje jednotlivé fáze opravných prací vydávanými závaznými rozhodnutími.

V současné době je již část zámku zpřístupněna veřejnosti. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „ Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku v roce 1917.

Obnova zámecké budovy však nadále pokračuje. Do budoucna plánují manželé Lažanští prodloužení prohlídkové trasy o další krásné historické interiéry, jež se skrývají v prostorách novogotického zámku.

Zámecké interiéry

Prohlídka s průvodcem.

Do prohlídkové trasy byly zařazeny umělecky a architektonicky nejhodnotnější interiéry včetně sálu s nástropní malbou od Petra Brandla. Zrekonstruované sály jsou vybaveny slohovým, převážně barokním zařízením.

Expozice Karel Čapek a západočeský kraj

Prohlídka s průvodcem.


Expozice se skládá ze dvou oddílů:

1. Pobyt Karla Čapka v Chyších a jeho odraz v literárním díle.

2. Pobyt Karla Čapka na Karlovarsku (Prohoř, Karlovy Vary) a jeho odraz v literárním díle.


V hlavní části expozice jsou soustředěny všechny dostupné materiály, týkající se pobytu Karla Čapka v Chyších v rodině hraběte Vladimíra Lažanského, kde Čapek působil od začátku května do září 1917.

Pobyt v Chyších inspiroval Čapka k napsání mnoha literárních děl. Již na jaře roku 1919 píše povídku Na zámku, kde nechává zaznít postavám, které zde poznal. Ve věci Makropulos doznívá stará pověst Lažanských. V roce 1923 píše slavný protiválečný román Krakatit. Zde ožívá starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul (komorník Adolf), zámek obrostlý břečťanem, ale především ožívá tragedie kraje z 25. května roku 1917 – výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně jehož ozvěna dolehla až k Chyším.

Tuto Čapkovu preceptorskou epizodu pro nás objevila spisovatelka Marie Šulcová. Celou svou badatelskou činnost, týkající se pobytu Karla Čapka, shrnula ve svém díle KRUH MÉHO ČASU (knihu je možno zakoupit v zámecké pokladně).

Další část expozice je věnována pobytu Karla Čapka u své sestry Heleny a švagra Dr. Josefa Palivce na statku v Hrádku u Prohoře, který leží jihozápadně od Žlutic směrem na Toužim, a Čapkovým pobytům v Karlových Varech.

K této části jsou připojeny fotografie a programy inscenací her Karla Čapka v Karlových Varech a v Plzni z padesátých let minulého století.

Zámecký park

Vedle opravy a obnovy zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park o rozloze cca 9 ha včetně rehabilitace jeho vodního hospodářství.

Umělecko – historicky lze park hodnotit jako velmi dobrý příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století s působivým založením, které využilo členitý prostor pro vytvoření téměř všech forem zahradní architektury té doby a spojilo je v dokonalé harmonii.

Zámecký park je komponován s využitím členitého terénu ve dvou částech rozdílných architektonických uspořádání i vegetační složkou. První část, jejíž dominantou je zámecká budova, se rozvijí kolem potoka, který vytvořil mělké údolí. Potok se pod zámkem stáčí kolem návrší, na kterém byl už postaven hrad a ústí do malého rybníka pod zámeckou budovou, jíž tvoří nastavené zrcadlo.

Potok tvoří kompoziční osu dolní části parku, porosty kolem jsou po obou stranách modelovány jako okraje dlouhého členitého průhledu, do nějž předstupovaly atraktivnější stromy a keře, opřené o pozadí zelené hmoty základních dřevin domácí provenience. V závěru členitého a lomeného průhledu, při vtoku potoka do parku, přechází porosty do kultivované formy „lužního lesa“ s podrostem stínomilných a vlhkomilných bylin.

Horní část parku tvoří velká členitá louka s hluboce modelovanými okraji. Do louky předstupují solitéry a skupiny stromů, které jsou volně roztroušeny i po louce. Hlavní akcent je kladen na solitérní vyznění a monumentalitu starých krásných stromů.

Mezi oběma částmi parku je svah, který přechází v rovinu spojující jeho obě části. V centru tohoto svahu je nejstarší strom v parku, cca 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta.

Otevírací doba zámeckého parku

Květen – Říjen:PO – NE 9 – 19 hodin.

Listopad – Duben:PO – NE 9 – 17 hodin.

Otevírací doba zámku Chyše

Duben:sobota, neděle, svátky 10 – 17 hodin

Květen, červen, září:     úterý – neděle 10 – 17 hodin

Červenec, srpen:     denně 10 – 18 hodin

Říjen:sobota, neděle a svátky 10 – 17 hodin


Prohlídkové okruhy

1) Prohlídkový okruh zámeckými interiéry zahrnující reprezentační a obytné části zámku (barokní sály, jídelna, rezidence   bývalých majitelů, pokoj Karla Čapka, sbírka loveckých trofejí).

Prohlídka s průvodcem; cca. 50 minut (texty Aj, Nj, Rj, po předchozí dohodě možný výklad v Aj či Nj).

2) Tématická expozice věnovaná pobytu Karla Čapka na zdejším zámku v roce 1917

Prohlídka s průvodcem; cca. 25 minut.

Rezervace zájezdů

Na tel. čísle: 353 396 336 (Zámek Chyše) nebo 602 472 051.

Adresa: Zámek Chyše, Chyše 30 PSČ 364 53

Telefon: 353 396 336

E–mail: zamek@chyse.com


Svatební obřady na zámku Chyše

Spojte své životy ve výjimečném prostředí...

Obřady se u nás konají po dohodě s matrikou

Zámek Chyše patří pod matriku ve Žluticích, kterou vede tamní městský úřad

(paní Jančurová - tel.: 353 393 171)

                                                      Svatby se konají ve velkém štukovém sále



Zámecký pivovar


Součástí zámeckého areálu je taktéž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V letošním roce byla po 74 letech obnovena výroba kvalitního zámeckého piva. V historických interiérech pivovaru Vás uvítá stylový restaurant a tradiční pivnice. Přijďte ochutnat speciality pivní kuchyně, ale především – dopřejte si chyšské pivo vařené dle staročeských receptur.

Nabízené služby

Firemní večírky, svatební hostiny, oslavy, exkurze s ochutnávkou piva …

Otevírací doba zámeckého pivovaru Chyše

Otevřeno denně 11.00 – 22.00

Kontakt

Adresa:Zámecký pivovar Chyše, 364 53 Chyše

Telefon:728 948 868

E–mail:pivovar@chyse.com

 

Zámecké pivo

Chyšské pivo se vaří dle staročeských receptur s použitím nejkvalitnějších českých a moravských sladů, žateckého chmele a přírodní jiskrné vody z Doupovských hor.

Naše pivo je přírodního charakteru bez chemických přídavků, filtrace a pasterizace.


Všechny naše druhy piva prodáváme jak točené tak lahvové. Lahvové pivo je možné zakoupit i v exluzivním dárkovém balení. Při různých příležitostech vyrábíme i různá speciální piva


Získaná ocenění

Jarní cena českých sládků 2008

1. místo v kategorii "Polotmavé ležáky" (Prokop 12%)

3. místo v kategorii "Světlé ležáky" (Prokop 11%)

Jarní cena českých sládků 2007

2. místo v kategorii "Tmavé ležáky" (Prokop 12%)

3. místo v kategorii "Polotmavé ležáky" (Prokop 12%)

2. místo v kategorii "Světlé speciály" (Chýše Velikonoční 14%)


Prokop 11° světlý

Světlé pivo plzeňského typu s průměrným obsahem alkoholu 4,0% obj. Toto pivo Vás překvapí svou příjemnou nahořklou chutí a jemným chmelovým aroma.

Prokop 12° jantar

Pivo medové barvy s průměrným obsahem alkoholu 4,2% obj., je vařeno ze čtyř druhů speciálních sladů, které tomuto ležáku dodávají nezaměnitelnou chuť i aroma.

Prokop 12° tmavé

Pivo temně černé barvy s průměrným obsahem alkoholu 4,2% obj.

Osobitou chuť tmavého ležáku dodává pražený slad a aromatický žatecký chmel.


Památky v okolí Chyše

Státní zámek Manětín

Barokní zámek se nachází cca 15 km jižním směrem od Chyše.

V rozsáhlé zámecké expozici s původním barokním mobiliářem vedle portrétů šlechty zaujme zcela unikátní kolekce 13 obrazů zámeckého služebnictva z let 1716 – 1717.

Město je památkovou zónou s ohromujícím souborem barokních soch.

Webové stránky:cestujme.cz/manetin, zamek-manetin@volny.cz

Tel./fax:373 392 283

Vřele doporučujeme!

Žlutice (Městská památková zóna, museum, galerie)

Museum

Budovu městského muzea naleznete v historické budově vedle radnice na žlutickém náměstí. V prostorách muzea na vás čeká expozice věnovaná historii Žlutic.

Galerie a informační centrum

Galerii naleznete na žlutickém náměstí. V prostorách galerie je možné shlédnout zajímavé výstavy fotografií či obrazů. V prostorách galerie se nachází i žlutické informační centrum.

Rabštejn na Střelou (Městská památková zóna)

Městečko Rabštejn se rozkládá na úzkém ostrohu nad meandrem řeky Střely cca 12 km jižně od Chyše. Toto nejmenší městečko ve Střední Evropě bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Na Rabštejně nalezneme zříceninu hradu, barokní zámek, kostel s klášterem (vyjmenované památky je možné obdivovat pouze z venku, nejsou zpřístupněny), kamenný most a židovský hřbitov.

Státní zámek Valeč

Barokní zámek stojí cca 10 km severně od Chyše.

Na zámku probíhá v současnosti rozsáhlá rekonstrukce. V nejbližší době se předpokládá otevření zámku pro veřejnost včetně návratu celého souboru barokních soch z dílny M. B. Brauna.

Zámecký park je již dnes volně přístupný.

Přírodní krásy v okolí Chyše

Vyhlídka na skalách (1,5 km východním směrem od Chyše)

Vyhlídku na tak zvaných „Skalách“ k Čichořicím zřídil chyšský okrašlovací spolek v roce 1902. Vyhlídka byla pojmenována podle slavného německého básníka Friedricha Schillera. Dříve zde bylo vyhlášené výletní místo. Na skále je dodnes patrný nápis „SCHILLER HOHE“, deska s portrétem F. Schillera byla bohužel odcizena.

Vladař

4 km jihozápadně od Chyší se vypíná nad říčkou Střelou pověstná hora Vladař s nadmořskou výškou 693 m, která zakončuje východní křídlo Doupovských hor.

Má rozsáhlou náhorní planinu s přírodním jezírkem a na jejím obvodu se zachovaly zbytky mohutných starobylých valů svědčící o dávnověkém osídlení hory.

Když v roce 1421 byl Jan Žižka, po zásobení obležené husitské posádky na Švamberkově hradě Krasíkov u Úterý, odmrštěn křižáckou přesilou, vedenou pánem z Plavna, od bran dříve mu spřátelených Žlutic, obsadil se svým lehkým sborem blízký Vladař. Tři dny se zde úspěšně bránil útokům a obležení nepřátel. Listopadové sněhové plískanice a nedostatek potravy a píce jej přiměli, aby se obléhajícími probil a směrem přes Chyše odtáhl do spřáteleného Žatce.

Návštěvu hory zvané Vladař Vám doporučujeme. Při stoupání do kopce po vyznačených stezkách si můžete povšimnout zmiňovaných valů. Na vrcholu byla vztyčena informační deska o předmětech, které byly nalezeny při archeologických výzkumech. Z východní strany vrcholu je krásný pohled do kraje.


nahled