http://www.marianskelazne.cz

Vycházková trasa č. 1

Délka: 2 600 m, 45 minut
Spotřeba: 1 024,5 kJ (244,7 kcal)
Stoupání: 1 700 m v průměru 2,2%
Klesání: 1 900 m v průměru 2,8%
 

Trasa míjí lokality 1,2,3

Začátek

Tyršova ulice, pod plaveckým bazénem 1, nad zimním stadionem 2. Vstup do lesa. Stejně jako trasa č. 3.

Popis

Od výchozího panelu půjdeme po asfaltové cestě, po několika desítkách metrů zahneme doleva. Dojdeme na rozcestí, kde se dáme doleva a přijdeme na malou mýtinu. Přes mýtinu rovně (ne doleva). Rovně dolů, až se sejdeme s červenočervenou značkou č. 3. Před sebou uvidíme kamenný most (trať) a zahneme doprava. Lesem projdeme k Medvědímu prameni 3. Přejdeme přes potok a vydáme se nahoru lesem kolem altánku. Procházíme lesem, až narazíme na cestu. Dáme se doprava a cesta nás zavede zpět, odkud jsme vyšli.

Vycházková trasa č. 2

 

 

 

Délka: 4 000m, 45 minut
Spotřeba: 1 356,9 (324,1 kcal)
Stoupání: 2 250 m v průměru 4,6%
Klesání: 1 550 m v průměru 4,8%

Trasa míjí lokality č. 5,6,7,18

Popis

Projdeme lesem vzhůru k hotelu Monty 6. Kolem lesního hřiště přes les dojdeme na asfaltovou cestu, po ní až k Balbínovu prameni 7. Od Balbínova pramene se vrátíme zpět na křižovatku, odbočíme doleva a stoupáme ke hřbitovu 5. Od hřbitova pěšinou do lesa přes lesní svah Karola 680 m n. m., je to svah mezi hřbitovem a Lesním mlýnem 18, pod hájovnou Valy. Po lesní cestě přijdeme na křižovatku. (Několik desítek metrů za ní stával po levé straně dřevěný vyhlídkový pavilónek saské královny Karoly, postavený roku 1875 a nazvaný podle slavné návštěvnice lázní, která si místo oblíbila. Pavilón tu stál ještě řadu let po roce 1945, ale chátral. Když les přerostl a vyhlídka ztratila smysl, zanikl úplně. Uvažuje se o úpravě místa a umístění informačního panelu.) Lesní pěšinou, kde značka končí, sejdeme na Třebízského ulici. Dáme se doprava dolů do města. Dojdeme na Mírové náměstí.

Vycházková trasa č. 3

Délka: 5 400 m, 67 minut
Spotřeba: 1 780,2 kJ (425,2 kcal)
Stoupání: 3 280 m v průměru 3,4%
Klesání: 2 000 m v průměru 4,3%

Trasa míjí lokality č. 1,2,3,4,5

Začátek

Tyršova ulice, pod plaveckým bazénem 1, nad zimním stadionem 2. Vstup do lesa. Stejně jako trasa č. 1.

Popis

Od výchozího panelu půjdeme několik desítek metrů po asfaltové cestě, zahneme doleva společně s modročervenou značkou č. 1. Za malou chvilku se od modročervené odpojíme a dáme se doleva. Poté zahneme doprava a jdeme rovně až narazíme na pěknou pěšinu. (Když se dáme touto cestou doleva dolů, uvidíme budovu hřbitovního správce a za ní Židovský hřbitov 4). My jdeme doprava značenou cestou. Narazíme na modročervenou značku č. 1 a dáme se doleva. Před sebou uvidíme kamenný most (trať) a zahneme doprava. Procházíme lesem až k Medvědímu prameni 3. Dále jdeme po cestě proti proudu Medvědího potoka na rozcestí, doleva přes cestu (kolem altánku) a stoupáme vzhůru k městskému hřbitovu 5. Projdeme před hřbitovem Parčík usmíření. Vydáme se cestou nahoru, obejdeme Dyleňskou vodárnu 673 m n. m.. Byla vybudována roku 1929. Přijdeme k hájence Valy, sejdeme vlevo dolů a procházíme lesem až na Třebízského třídu. Tou sejdeme dolů do města na Mírové náměstí.

Vycházková trasa č. 4

Délka: 3 010 m, 40 minut
Spotřeba: 944,5 kJ (225,6 kcal)
Stoupání: 1 610 m v průměru 2,7%
Klesání: 1 400 m v průměru 2,7%

Trasa míjí lokality č. 8,9,10,11,12,13

Začátek

Chopinova třída, nad Lidovou školou umění u domu Palladio

Popis

Projdeme parkem (bukovou alejí) k Lesnímu prameni 8. Naproti pavilónu Lesního pramene je hudební pavilón 9. Park u Lesního pramen (Martinkův) je hodnocen odborníky jako jedna z nejkrásnějších parkových úprav u nás. Je dílem Ing. Zbyňka Martinka, který pečoval o zdejší městské parky jako vedoucí Městské zahrady v letech 1955-1980. Před pavilónem Lesního pramene je sousoší Tři grácie. Dílo sochaře Olbrama Zoubka z roku 1991. Stranou mezi rododendrony a břízkami je skryt pamětní kámen Václava Beneše Třebízského 10. V parku je dále k vidění sousoší Goethe a Múza 11. Od Lesního pramene jdeme vzhůru podél Třebízského potoka. Nad tenisovými kurty je po pravé straně Střelnice 12. Pokračujeme nahoru až ke kavárně Lunapark 13. Dáme se doprava dolů. Po cestě sejdeme k domu Palladio, odkud jsme vyšli.

Plánek - vycházkové trasy č. 1,2,3,4

Vycházková trasa č. 5

Délka: 1 400 m, 30 minut
Spotřeba:
Stoupání:
Klesání:

Trasa míjí lokality č. 8,9,10,11,19

Začátek

U Lesního pramene 8,9,10,11 vpravo nad hudebním pavilónkem

Popis

Stoupáme vzhůru, přejdeme asfaltovou cestu a dále stoupáme ke Kapličce lásky 19. Stále stoupáme vzhůru lesem, až se dostaneme na křižovatku s červenomodrou značkou č. 6. Nejdeme vlevo nahoru, tento okruh je uzavřen. My se vydáme dolů, stáčíme se doprava. Jdeme cestou dolů, sejdeme z ní doleva, přejdeme Mlýnský potok, jdeme podél něj a zase ho přejdeme. Přejdeme cestu a pokračujeme znovu po pěšině. Po levé straně míjíme vodojem, sejdeme dolů na cestu. Pod námi je Lesní pramen.

Vycházková trasa č. 6

Délka: 5 800 m, 70 minut
Spotřeba: 2 058,2 kJ (491,6 kcal)
Stoupání: 3 160 m v průměru 5,7%
Klesání: 2 160 m v průměru 7,6%

Trasa míjí lokality č. 20,21,22,23,24,25,26,27,28

Začátek

Lesní ulice. Z Goethova náměstí za muzeem nahoru nebo z masarykovy ulice nad kolonádou nahoru Úzkou ulicí a dále vlevo k výchozímu panelu č. 6.

Popis

Procházíme Geologickým parkem 20. Přejdeme po mostíku Mlýnský potok s kamenným polem. Asi po 50 m za mostíkem po pravé straně leží symbolický lesní hřbitov padlých v 1. světové válce 21. Dále stoupáme na vrch Špičák. Když se spojíme se žlutomodrou značkou č. 5, uvidíme na svahu plošinu, kde stávala Amáliina vyhlídka 22. Přijdeme na vrch Špičák 745 m n. m. Na vrcholu stála dnes již zaniklá vyhlídka pruského krále Fridricha Viléma IV 23. Ze špičáku scházíme pěšinou dolů až na asfaltovou cestu. Tato cesta bývala počátkem století v zimě bobovou dráhou. Po levé straně míjíme Mariánský dvůr a bývalý domov důchodců Polom (dnes opuštěn). Dáme se doprava lesem (nedojdeme na křižovatku). V lese mezi Polomem a Beskydem narazíme na lesní kapli 24. Dojdeme k bývalému domovu důchodců Beskyd (dnes opuštěn). V ropce 1995 byly oba domovy vyklizeny. Kolem žabích jezírek, dnes již téměř zaniklých, kolem plotu vlevo (obejdeme plot a pod ním se napojíme na značku) a dále dolů. Přejdeme asfaltovou cestu a projdeme lesíkem. Před námi se objeví Pomník milénia 25. Stojíme-li čelem k pomníku, po pravé straně, kousek odtud nad interhotelem Esplanade 27 je Clementsova vyhlídka 26. Po levé straně kousek od pomníku je Mescéryho vyhlídka 28. Sejdeme dolů kolem hotelu Royal, kolem začátku Geologického parku 20 a kolem domu Sion až k Hlavní kolonádě nebo na Goethovo náměstí.

Vycházková trasa č. 7

Délka: 4 910 m, 60 minut
Spotřeba: 1 225,5 kJ (292,7 kcal)
Stoupání: 1 740 m v průměru 1,1%
Klesání: 3 020 m v průměru 3,6%

Trasa míjí lokality č. 29,30,31,32

Začátek

Naproti autobusové zastávce Závišín – Zádub, možno dojet autobusem nebo autem z Mariánských Lázní kolem hotelu Esplanade a parkhotelu Golf.

Popis

Značnou část cesty procházíme přes golfové hřiště 29. Obejdeme celé golfové hřiště. Po pravé straně míjíme studánku, nejde o minerální vodu, ale o přírodní vodu. Nad studánkou je dřevěná stříška. Zatočíme doleva (odpojíme se od žlutozelené č. 8), dostaneme se ke koupališti Golfové jezírko 732 m n. m. Skupině tří rybníků se říká pstruží jezírka. Dále procházíme (opatrně) golfovým hřištěm kolem kavárny na golfovém hřišti, až se dotaneme na hlavní cestu. Půjdeme-li doleva, narazíme na parkhotel Golf 30. My však jdeme doprava na starou karlovarskou silnici a po ní až k hotelu Koliba 31, kde je stanice lanové dráhy 32. Tam značka končí. U hotelu Koliba je lyžařská sjezdovka. Dusíkovo nebo Karlovarskou ulicí sejdeme dolů do města.

Vycházková trasa č. 8

Délka: 4 830 m, 70 minut
Spotřeba: 1 807 kJ (431,7 kcal)
Stoupání: 2 920 m v průměru 5,5%
Klesání: 1 590 m v průměru 3,6%

Trasa míjí lokality č. 29,31,32,33,34,35,36

Začátek

Nad autobusovou zastávkou, kousek nad hotelem Koliba 31. Dusíkova ulice, pěšina do lesa. Stejně jako trasa č. 9.

Popis

Stoupáme podél potoku Hamelika. Cesta lesní roklí při potoce Hamelika bývala v 18. století jedinou příjezdovou cestou k léčivým pramenům. Přejdeme Karlovarskou silnici a projdeme lesem na asfaltovou cestu, která nás dovede k areálu zdraví. Před ním míjíme po levé straně bývalou kavárnu Kamzík 33. Areál zdraví obejdeme a procházíme lesem, až narazíme na modrozelenou značku č. 7 u golfového hřiště 29. Dáme se doprava. V lese po pravé straně se můžeme napít ze studánky. Nejde o minerální vodu, ale o dobrou přírodní vodu. Nad studánkou je dřevěná stříška. Pokračujeme dále rovně kolem Kamzického rybníka na potoce Hamelika, až přijdeme na Karlovarskou silnici. Na ní se dáme doleva kousek po ní a doprava k hotelu Krakonoš po asfaltové cestě. Po levé straně míjíme jízdárnu koní a po kabinovou lanovku 32 (Koliba – Krakonoš a zpět) až dojdeme k hotelu Krakonoš 34, 35. Asi 100 m od hotelu je Miniaturpark 36. Od Krakonoše můžeme sjet lanovkou nebo sejít pěšinou pod lanovkou k hotelu Koliba a odtud dolů do města.

Vycházková trasa č. 9

Délka: 7 300 m, 110 minut
Spotřeba: 2 313 kJ (552,6 kcal)
Stoupání: 3 400 m v průměru 5,5%
Klesání: 3 400 m v průměru 5,5%

Trasa míjí lokality č. 20,29,31,33,37

Začátek

Nad autobusovou zastávkou, kousek nad hotelem Koliba 31. Dusíkova ulice, pěšina do lesa. Stejně jako trasa č. 8.

Popis

Vstoupíme do lesa, stoupáme kamenitým svahem – tzv. Malé Švýcarsko. Centrem svahu je Friedrichstein 37 – shluk velkých balvanů s průchodem vzadu. Stoupáme ke kavárně Kamzík 33. Pod kavárnou je plošina, na které stávala půvabná vyhlídková věž Hirtenruhe (ovčácké odpočívadlo). Projdeme kolem zdemolované kavárny Kamzík 33. Dále míjíme po pravé straně žabí jezírka, dnes již téměř zaniklá. Obejdeme bývalý domov důchodců Beskyd (dnes již opuštěn). Vyjdeme cestou nahoru, po levé straně bývalý domov důchodců Polom. V roce 1995 byly oba domovy vyklizeny. Dáme se doprava po cestě až ke golfovému hřišti 29. Pokračujeme lesem kolem areálu zdraví, kolem vodárny dolů k začátku Geologického parku 20, k Městskému muzeu na Goethově náměstí.

Plánek - vycházkové trasy 5,6,7,8,9

Vycházková trasa č. 10

Délka: 3 400 m, 45 minut
Spotřeba: 965,9 kJ (237 kcal)
Stoupání: 1 170 m v průměru 3,4%
Klesání: 2 230 m v průměru 2,3%

Trasa míjí lokality č. 38,39,40,41

Začátek

Hlavní třída naproti hotelu Cristal Palace v parku.

Popis

Většina cesty probíhá parkem po rovině. Polovinu cesty jdeme kolem Úšovického potoka. Vytéká z podzemního potrubí pod kavárnou Lil naproti hotelu Cristal Palace. Vzniká spojením tří potoků. Procházíme parkem. Po pravé straně míjíme závod Kolonáda 38, až přijdeme k silnici, kterou přejdeme. Po pravé straně míjíme hřiště. Před námi se objeví kolonáda Ferdinandova pramene 39. Ve stráni nad pramenem vidíme stáčírnu minerálních vod 40. Dále pokračujeme parkem kolem potoka k Rudolfovu prameni 41. Projdeme pod mostem a dále procházíme parkem. Pěšina se stáčí doleva na asfaltovou cestu. Na cestě se dáme doleva. Jdeme podél zahrádkářské kolonie, přejdeme trať na Karlovy Vary, až dojdeme zpět k Ferdinandovu prameni 39. Napravo míjíme Stáčírnu minerálních vod 40. Přejdeme silnici, sejdeme kousek dolů a před mostem se dáme doprava. Po levé straně máme Úšovický potok. Vracíme se zpět kolem tenisových kurtů. Procházíme parkem k výchozímu bodu až na Hlavní třídu.

Vycházková trasa č. 11

Délka: 4 600 m, 70 minut
Spotřeba: 1 414,3 kJ (337,8 kcal)
Stoupání: 1 820 m v průměru 4,8%
Klesání: 2 600 m v průměru 6,6%

Trasa míjí lokality č. 42,43,44,45,46,47

Začátek

Nad parkovištěm na rohu Anglické a Dusíkovy ulice. Za Novými lázněmi. Po schodech do lesa. Jako trasa č. 12.

Popis

Vyjdeme po schodech do lesa a stoupáme vzhůru ke Karlovu kříži (Karlova vyhlídka) 42. Procházíme lesem až na silnici, na té se dáme doleva. Po pravé straně míjíme dětskou léčebnu Miramonte 43. Jdeme dále po cestě. Po levé straně míjíme kavárnu Panorama 44. Nedaleko v lese na vrchu Hamelika je rozhledna 45. Nad Panoramou se dáme doprava do lesa a procházíme pěšinou lesem. Narazíme na červenožlutou značku č. 12 a jdeme až k rozestavěné budově. Dáme se doleva přes staveniště nebo projdeme níže podél budovy. Na druhé straně budovy značka pokračuje. Jdeme kousek dál po pěšině a dále vpravo dolů lesem přes Pottův potok doprava k dětskému areálu. Zde je zdemolovaný pavilón Prelátova pramene 46. Od dětského areálu jdeme pěšinou. Před potokem zahneme doleva do lesa, jdeme podél potoka přes trať Mariánské Lázně – Karlovy Vary na cestu. Po cestě sejdeme dolů k Antonínovu prameni 47. U Antonínova pramene značka končí. Zpět do centra můžeme jet trolejbusem nebo dojít pěšky.

Vycházková trasa č. 12

Délka: 6 700 m, 95 minut
Spotřeba: 2 515,8 kJ (600,9 kcal)
Stoupání: 2 800 m v průměru 5,8%
Klesání: 2 530 m v průměru 7,4%

Trasa míjí lokality č. 31,32,42,45,46,48,49

Začátek

Nad parkovištěm na rohu Anglické a Dusíkovy ulice. Za Novými lázněmi. Po schodech do lesa. Jako trasa č. 11.

Popis

Vyjdeme po schodech do lesa a stoupáme vzhůru ke Karlovu kříži (Karlova vyhlídka) 42. Stoupáme dále vzhůru ke Goethovu odpočívadlu 48. Dále stoupáme ke kavárně Panorama 44. Od kavárny stoupáme vzhůru k rozhledně 45. Kousek za rozhlednou přejdeme po vrcholu lyžařské sjezdovky, pod ním je hotel Koliba 31. Přijdeme na cestu. Poté doprava a procházíme lesem. Můžeme odbočit vpravo na zastřešenou vyhlídku, tzv. nová vyhlídka z roku 1977. Jdeme dále po pěšině až, až narazíme na žlutožlutou značku č. 11. Jdeme až k rozestavěné budově. Dáme se doleva přes staveniště nebo projdeme níže podél budovy. Na druhé straně budovy značka pokračuje. Jdeme kousek po pěšině a dále vpravo dolů přes Pottův potok. Vpravo je dětský areál se zdemolovaným pavilónem Prelátova pramene 46. My jdeme vlevo, odpojíme se od žlutožluté č. 11. Procházíme lesem, po pravé straně se nám objeví louka s malou vodárničkou. Přes louku vpravo vede vyšlapaná cestička do údolí k Pottovu potoku. Zde vytéká ve vykotlaném pařezu kyselka Pirát. Vrátíme se na značenou cestu, přejdeme potok a dojdeme k Müllerově chatě. Jdeme doleva po cestě kolem hájenky U tří smrků až k obůrce Hvozd 49. Sejdeme z cesty vpravo do lesa. Lesem dolů k hotelu Koliba 31. U hotelu Koliba je stanice lanové dráhy 32 a lyžařská sjezdovka. Zde trasa končí. Do města sejdeme Dusíkovou nebo Karlovou ulicí.

Plánek - vycházkové trasy 10,11,12

Lokality

1 Plavecký bazén

2 Zimní stadion

Krytá hala s umělou ledovou plochou a hledištěm byla postavena v letech 1976-1978. V roce 1981 se zřítila střecha a zahynulo několik hokejistů. V zimě 1985–1986 byl znovu otevřen. Hala stadiónu pojme 1 500-3 000 diváků.

3 Medvědí pramen, 575 m n. m.

Zanikl před rokem 1988. Socha je dílo zdejšího sochaře Vítězslava Eibla. Medvědi zde skutečně žili. Místo stojí za shlédnutí a odpočinutí v altánku nebo na některé z laviček. Půjdeme-li proti proudu Medvědího potoka, po 100m narazíme na nový pramen, tzv. Medvídě.

4 Židovský hřbitov

Byl založen v 19. století. V září 1938 došlo k zabrání českého pohraničí Německem. 10. listopadu 1938 byla vypálena synagóga na Hlavní třídě a poničen tento hřbitov. V roce 1945 byl znovu upraven. Nejstarší náhrobky jsou zpočátku 17. století. Je přístupný pro veřejnost.

5 Městský katolickoevangelický hřbitov

Byl založen roku 1843. U zdi v 1. oddělení vpravo jsou hrobky prvních budovatelů lázní. Ve 2. světové válce vznikl Berlínský hřbitov. V letech 1993-1994 byla vybudována smuteční obřadní síň a nové dosud nejrozsáhlejší oddělení hřbitova na severní straně starého. Byl obnoven německý vojenský hřbitov.

6 Hotel Monty

Dominuje nad jižní částí města. Od počátku lázní bylo toto místo oblíbenou vyhlídkou. V roce 1885 tu postavil hoteliér Ott dvůr s hostincem a nazval ho Café Egerländer. Roku 1901 nechal dvůr přestavět. Vznikl velký hotel s jakýmsi hradním nádvořím. Za druhé světové války sloužil areál jako lazaret, po válce dostal dnešní název Monty – na počest britského maršála Montgomeryho.

7 Balbínův pramen, 598 m n. m.

Původně Rašeliništní nebo Slatiništní. Vyvěral ve dvou dřevěných kruhových pavilónech. Po druhé světové válce byl pojmenován na počest Bohuslava Balbína, který r. 1679 popsal kyselky v širokém okolí. Jeho popis je velmi cenný, dokumentuje stáří a trvalost vývěrů zdejších kyselek. Roku 1900 byl tento pramen vyveden potrubím ke koupelím do Nových lázní. V roce 1950 došlo k přerušení potrubí. V roce 1996 bylo potrubí obnoveno a prameny jsou čerpány do lázní. V době čerpání Balbínův pramen nevytéká. Je oblíbeným nápojem domácích i hostů.

8 Lesní pramen, 626 m n. m.

Byl zachycen v roce 1827 a zastřešen jednoduchým dřevěným pavilónkem. Původně byl nazýván Větrový (působil mírné nadýmání) nebo Aeolův. Vletech 1840 – 1868 tu stál kruhový pavilón. V roce 1869 postavil architekt Friedrich Zickler dnešní pavilón. Dnes je uzavřen. Pramen je jímán v hloubce 6,9 m a čerpán. Je veden do Vojenské lázeŇské léčebny v Ibsenově ulici a do Nových lázní. Používá se nejen k pití, ale i ke kloktání, výplachům, inhalacím a koupelím. Užívá se u katarů cest dýchacích a k léčení některých urologických chorob. Je to hydrouhličitano – síranová – sodno – hořečnato – železnatá kyselka. Teplota vývěru je +7,6 oC, obsah volného CO2 je 2630 mg/l, vydatnost 14 l/min.

9 Hudební pavilón

Stojí naproti pavilónu Lesního pramene. Dnes se nevyužívá.

10 Pamětní kámen Václava Beneše Třebízského

Je skryt mezi rododendrony. Připomíná, že tu trávil poslední dny svého života spisovatel a kněz Třebízský (1849 – 1884), ve své době nejoblíbenější a nejčtenější český spisovatel. Třebízský se léčil v Mariánských Lázních poprvé v roce 1873, podruhé v červnu 1884. Trpěl tuberkulózou a 20.6.1884 této nemoci zde podlehl. Zemřel v nedalekém domě Villa Moskau, dnes dům Třebízský, kde je i jeho pamětní deska. Jméno Třebízský nese dům, ulice i potok.

11 Goethe a Múza

Dílo berlínského sochaře prof. Heindricha Drakeho, je darem bývalé východoněmecké vlády městu v roce 1975. Socha ženy není Goethova láska Ulrika, ale symbol ženy jako inspirátorky básníků.

12 Střelnice v údolí nad Lesním pramenem

Kdysi tu byla skutečná střelnice. V roce 1848 ji postavila mariánskolázeňská národní garda (v místech dnešních tenisových kurtů). Později sloužila lázeňským hostům, především šlechtě a vojákům, kteří si tu krátili dlouhou chvíli sportovní střelbou. V roce 1895 byla střelnice přemístěna na dnešní místo a místo ní brzy vznikly tenisové kurty.

13 Kavárna Lunapark

Byla postavena roku 1860 klášterem Teplá jako pila, kde se vyráběly bedny na láhve minerálních vod. Stala se cílem výletů lázeňských hostů. Po roce 1945 dostala jméno Lunapark. Dnes slouží jako výletní kavárna.

14 Restaurace a bufet Šumava

15 3D Kino Slávie

16 Hotel Děvín

17 Hotel Helvetia

18 Lesní mlýn

Třebízského 204, bývalá zotavovna ROH Donbas. Kdysi mlýn, který postavil roku 1833 Metternichův poddaný, mlynář Schneider jako Lesní mlýn. Dům stál na pozemku kynžvartském. Brzy se stal hostincem s kavárnou pro lázeňské hosty. Byl několikrát přestavován. Počítá se s jeho rekonstrukcí.

19 Kaplička Lasky

Dal ji postavit ředitel zdejšího divadla Julius Laska v roce 1909 na pamět své zemřelé matky. Jde o štíhlou stavbu v novogotickém slohu.

20 Geologický park

Je přírodní expozicí, která nabízí návštěvníkům ukázky nejrůznějších hornin Slavkovského lesa. Byla vytvořena v letech 1986 – 1989. rozkládá se na svahu Špičáku na ploše téměř 10 ha ve vzdálenosti 250 m od budovy muzea. Vystavené exponáty charakterizují pestrou geologickou stavbu Slavkovského (Císařského) lesa. 316 ukázek, soustředěných do 20 větších skupin, je instalováno podél několika upravených lesních cest. Expozice je volně přístupná všem návštěvníkům. Na přání poskytne muzeum odborného průvodce.

21 Symbolický lesní hřbitov padlých v 1. světové válce

Tvoří ho skupina balvanů, do nichž byly zasazeny bronzové destičky se jmény a životními daty zdejších mužů, kteří padli ve válce roku 1914 – 1918. Uprostřed stojí 2,5 m vysoká mohyla s kamenným křížem. Počítá se s rekonstrukcí místa.

22 Amáliina vyhlídka

Již v roce 1818 byla na tomto místě vyhlídka Belvedere. Roku 1827 zde nechal saský vévoda Josef postavit dřevěný pavilónek na paměť návštěvy Amálie, princezny Altenburské. V roce 2000 bylo místo upraveno a umístěn kámen připomínající návštěvu vévodkyně.

23 Bývalá vyhlídka pruského krále Bedřicha Viléma IV.

Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Fridricha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilón s působivou sloupovou halou. Býval odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

24 Lesní kaplička z roku 1932

Sloužila mnoho let obyvatelům obou domovů důchodců (Beskyd, Polom). Jde o jednoduché lidové dílo.

25 Pomník milénia

Původní pomník s názvem Franzensstein byl postaven v 1. polovině 19. století. Na dochovaném základním kvádru byl 31. prosince 1999 odhalen Pomník milenia. Autorem návrhu je architekt Zdeněk Franta, vytvořil jej zádubský kamenosochař Stanislav Junek.

26 Clementsova vyhlídka

Dožívá zde nevkusný altán mamutí muchomůrky. Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementsa. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou, na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení Clementsa na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888 – 1900). Pod vyhlídkou býval velký kamenolom. Na jeho místě byl postaven hotel Esplanade.

27 Hotel Esplanade

Byl postaven v roce 1911 Josefem Zischkou (majitelem hotelu Krakonoš) jako monumentální hotel pro nejbohatší hosty. Tentýž rok ho navštívil americký vynálezce Thomas Alva Edison s rodinou

28 Mescéryho vyhlídka

Dřevěný altán se sloupy a bohatě zdobený řezbami byl vybudován v polovině 19. století. Pojmenování obdržel po Karlovi, svobodném pánu Mescérym de Tsoor (1804 – 1886), který byl v letech 1850 – 1860 místodržícím pro Čechy. Altán byl obnoven v roce 2000 podle návrhu architekta Dalibora Urbance.

29 Golfové hřiště

Je nádherným přírodním parkem o rozloze 45 ha. V roce 1905 bylo hřiště slavnostně otevřeno anglickým králem Eduardem VII. Hrálo se na devítijamkovém hřišti. V roce 1923 byla jeho původní plocha téměř zdvojnásobena.

30 Parkhotel Golf

Postaven roku 1931.

31 Hotel – restaurace Koliba

Byla postavena v 70. letech 20. století.

32 Kabinová lanovka Koliba – Krakonoš

Šikmá délka 587 m, převýšení 106,3 m, doba jízdy 4,5 min. Provoz dle jízdního řádu. Jízdenky je možno koupit pouze na lanovce.

33 Kavárna Kamzík

Původně Café Forstwarte. Nechala ji postavit roku 1897 paní Stöhrová s 25 m vysokou vyhlídkovou věží. Dnes je v dezolátním stavu.

34 Hotel Karkonoš, 752 m n. m.

Patří mezi stavební skvosty Mariánských Lázní. Vznik hotelu Krakonoš (německy Rübezahl) souvisí s postavou Georga Zischky. Byl otevřen roku 1903. Architektem stavby byl Arnold Heymann, navrhoval též léčebny Hvězda, Pacifik, Kavkaz. Socha Krakonoše umístěná za hotelem stávala uprostřed nádvoří. Ve stráni pod hotelem bývala tzv. Pohádková cesta s pohádkovými výjevy v životní velikosti. Často sem zajížděl anglický král Eduard VII a s ním mnoho diplomatů a hlav států. Zischka nechal vybudovat u hotelu bobovou dráhu. Během 2. světové války mění hotel účel. Nejprve jako lazaret, pak ozdravovna pro německé důstojníky a nakonec jako starobinec. V roce 1967 – 1969 došlo k rekonstrukci. Dnes tento objekt není využíván a chátrá.

35 Hotel Krakonoš II

60 pokojů, 6 apartmánů, bar, kavárna, snídárna. Je postaven ve stylu horského hotelu (nezvyklá trojúhelníkovitá budova). Byl otevřen roku 1983.

36 Miniaturpark

V areálu Miniaturparku je možno shlédnout repliky (v měřítku 1:25) významných stavebních a technických památek. Např. zámek Červená Lhota, Černá věž s kostelem v Českých Budějovicích, Rotunda na Řípu atd. Provoz duben – listopad.

37 Fridrichstejn

Shluk velkých balvanů s průchodem vzadu. Skalní útvar s poškozenou pamětní deskou představuje nejzajímavější část tzv. Malého Švýcarska. Deska souvisí s návštěvou saského krále Friedricha Augusta II. v období let 1834 – 1835. Počítá se s výměnou pamětní desky a úpravou okolí.

38 Závod Kolonáda – oplatkárna

Dříve Café Viktoria s největším sálem ve městě. Byla postavena v roce 1875 jako zahradní kavárna. V roce 1898 byl majitelem Wenzl Seiss, po roce 1900 klášter Teplá.

39 Ferdinandův pramen

Pramen byl nazván podle českého krále Ferdinanda I., který dal roku 1528 pramen zkoumat s cílem získat kuchyňskou sůl. Dříve vyvěral v bažině a nazýval se Slaný. Až později (roku 1828) byl přejmenován na Ferdinandův. V roce 1826 – 1827 byla vybudována dnešní krytá kolonáda s dorským sloupovím. V letech 1922 – 1926 provedl Dr. Ing. Beno Winter řadu úspěšných vrtů a místo jednoho pramene nalezl sedm Ferdinandových pramenů. Ferdinand I. Je původní pramen, vyvěrající v hloubce 21 m, dostupný v kolonádě. Ferdinand II. lze vidět ve skleněné báni před pavilónem, je používám ke koupelím. Ferdinand VI. vyvěrá nedaleko kolonády v místech velkého zděného kruhu směrem ke stáčírně. Při svahu u kolonády vyvěrají pod plechovými uzávěry další prameny. Jsou ohrazeny zábradlím.

40 Stáčírna minerálních vod

Budova byla postavena roku 1889 jako Solivárna, v níž se odpařováním Ferdinandova pramene (dříve Solného) získávala léčivá sůl. Vyvážela se do celého světa. Vyráběla se do roku 1946. Budova byla přebudována na stáčírnu. Od roku 1950 se tu stáčí minerální vody pod značkou Excelsior a Aqua Maria. V současnosti jsou využívány prameny Nová Marie (vyvěrá nad Centrálními lázněmi) a Rudolfův.

41 Rudolfův pramen

Původně se nazýval Luční, neboť vyvěral v lukách. Tepelský klášter se snažil tyto louky zakoupit. Úšovický sedlák nechtěl pozemky prodat a pramen nevyužíval. Až teprve v roce 1885 se klášteru podařilo draho zakoupit alespoň pozemek v těsné blízkosti pramene a vrtem pramen stáhnout. Roku 1902 byl pramen nově zachycen a postaven pavilón (uzavřená dřevěná stavba). Byl pojmenován podle korunního prince Rudolfa. Od roku 1912 je minerální voda vedena potrubím na kolonádu. Chemicky je to hydro – uhličitano – vápenato – hořečnato – železnatá kyselka. Užívá se hojně u chorob ledvin a močových cest. Je též vedena do stáčírny minerálních vod. Nedaleko pavilónu je přepadové potrubí Rudolfova pramene vtékající do Úšovického potoka.

42 Karlův kříž (Karlova vyhlídka)

Nazvána podle Karla K. Reitenbergera. Již v počátcích lázní bylo toto místo oblíbenou vyhlídkou, ze které vnímali pohled do lázeňského údolí takové osobnosti jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger, V. Skalník a další. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno. Původní kříž tu nechal postavit již před rokem 1818 opat K. K. Reitenberger. Dnes zde stojí 6 m vysoký dřevěný kříž s malbou Ježíše Krista na plechu. Počítá se s vyřezáním náletových dřevin a vztyčením renovovaného kříže.

43 Dětská léčebna Miramonte

Byla postavena roku 1905. Před válkou sloužila jako kavárna. Po válce patřila uranovým dolům Zadní Chodov jako ubytovna a závodní jídelna. Od roku 1962 slouží jako dětská léčebna.

44 Kavárna Panorama, 689 m n. m.

Luchovi byli evropsky známá hoteliérská rodina. Do Mariánských Lázní přišel Robert Lucha jako zámožný restauratér v letech 1868 – 1872. Zakoupil pozemky na vrchu Hamelika a 9. 5. 1872 otevřel podnik Panorama, který se skládal z restaurace, kavárny, ubytovacího zařízení, zahrady, koupaliště, hřiště pro děti s různými atrakcemi a s vyhlídkovou věží. Za první republiky došlo k dalším přestavbám.

45 Rozhledna Hamelika, 716 m n. m.

Název podle vrchu Hamelika, též rozhledna Panorama podle stejnojmenné kavárny. Byla postavena roku 1876 v podobě romantické zříceniny stavitelem Fridrichem Zicklerem. Je 20 m vysoká a má 100 schodů. Na vrcholu rozhledny bývat tubový dalekohled, jímž bylo možno pozorovat živý ruch v lázních.

46 Pavilón Prelátova pramene

Nachází se v Pottově údolí. Roku 1901 bylo upraveno jímání Prelátova pramene (dříve Pottova). V roce 1910 bylo v tomto údolí zachyceno dalších 8 pramenů, které vyvěrají v uzamčených šachtách na louce pod železniční tratí. Jsou odváděny potrubím do Nových a centrálních lázní. Přirozený výstup Prelátova pramene zanikl.

47 Antoníčkův pramen

Vyvěrá v novém pavilónu na náměstí v Úšovicích. Byl sem sveden v roce 1933 z výše položeného lesa. V roce 1790 byl postaven kostel sv. Antonína z Padovy v Úšovicích (0,3 km od pramene po zelené a červené turistické značce). Jeho jméno se přeneslo na pramen. Slouží jako osvěžující nápoj.

48 Goethovo odpočívadlo

Ke 100. výročí narození básníka J. W. Goetha zde byl v roce 1849 postaven pomník, připomínající jeho pobyty v Mariánských Lázních. Roku 1999 byl ke 250. výročí Goethova narození pomník renovován do dnešní podoby.

49 Obůrka Hvozd

Je zde k vidění daněk skvrnitý. Panel informuje o jejich životě.

Mapové podklady