Vítáme Vás v katalogu info-turistiky, ubytování a hotelových balíčku. Máme tu pro Vás mnoho možností v informacích jak o turistice, sportu, ubytování a mnoha dalších.

Pátek (19.04.2024)
SVÁTEK: Rostislav
ZÍTRA: Marcela

Úvodní stránka Napište nám infoubytovani.cz hotelove-balicky.cz Informace - Turistika Katalog turistiky

Štola Mikulov - Hornické museum Mikulov - Mikulovská štola - Důlní štola - Lehnschafter stollen

Telefon: 774376038
Webové stránky: www.stolamikulov.cz

Typ: OBCHODY-SLUŽBY TEPLICKO
Oblast: Severní čechy
Město: Mikulov
Adresa: Mikulov - ulice U hřiště Mikulov
Cena: dle ceníku nebo dohodou
GPS: 50.6908222N, 13.7212631E

Zobrazit na mapě

Štola Mikulov - Lehnschafter

www.stolamikulov.cz

Štola Lehnschafter se nachází v obci Mikulov směrem k vlakovému nádraží.

Najdete nás jednoduše, stačí sledovat žluté cedulky s hornickým znakem.

Ulice K Nádraží a druhá odbočka v levo k lesu.

Štolu najdete na souřadnicích

GPS. 50°41'27.746"N, 13°43'19.539"

Další informace naleznete zde:

https://www.facebook.com/lehnschaftermikulov

Štola Lehnschafter patřila do mikulovského rudného revíru a jednalo se o jedno z nejrozsáhlejších důlních děl v Mikulově.

Již od 13. století až do roku 1851 se zde těžila stříbrná ruda.

Důl je téměř 250 m hluboký a má 12 pater.

Pro návštěvníky je připravena prohlídka důlních chodeb ze 14. -16. století, ukázka praní rudy a mají možnost vidět těžební stroj poháněný vodním kolem.

V nabídce jsou připraveny čtyři prohlídkové trasy.

Historie dolu...

Ve starém mikulovském rudném revíru se nachází celá řada důlních děl z 13 - 19.století.
Štola Lehnschafter je však jedno z nejrosálejších a nejstarších důlních děl v Mikulově.
V této štole se těžila stříbrná ruda již od 13.století a těžba zde skončila kolem roku 1851.
Štola je z velké části ražena ručně,to znamená želízkem a mlátkem.V pozdějších letech se těžba přesunula do spodních pater a důl se tak rozrostl o dalších 10 pater do hloubky.
Celkem má důl 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.
Obnova celého dolu je sice nereálná,ale stále se pracuje na zprovoznění dalších částí štoly Lehnschafter a postupně je doplňováno důlní zařízení a dolu se tak vrací původní podoba.

Na obnově tohoto dolu se od roku 1988 podílelo nespočet zájemců z řad nadšenců a jíných zájemců o báňskou historii. Z velké části byl však tento důl obnoven z prostředků členů České speleologické společnosti základní organizace 4-02 ze které vznikla nová ZO 4-04. V této ZO se od roku 1992 také vystřídalo mnoho členů i pouhých pomocníků. Z někdejší ZO 4-04 zbyl jen Pavel Chaloupka, který jako předseda, zakladatel a hnací motor této původní party lidí i nadále v tomto dole dál pracuje a zná zde v tomto dole snad každý kámen. Z někdejších členů se někdo někdy přijede podívat a společně krátce zavzpomínáme na čas strávený hluboko v podzemí. V roce 2012 přišla do naší ZO nová krev a tak bylo pokračováno již v dlouho připravovaném projektu na zpřístupnění dolu pro veřejnost. V dole byla dokončena započatá práce na úpravách podlah, byla vybudována pokladna a důl byl spuštěn zkušební provoz, zpočátku jen na objednávku přez telefon. Záhy se však přišlo na to, že provozovat tento důl tímto způsobem je zcela nereálné a na dole je nutné fungovat každý den od 8.00 do 20.00 a někdy i déle. Od roku 1988 bylo v dole zdarma odpracováno asi 14,000 hodin a proinvestováno 540,000 kč a stále je nutné každý rok investovat nemalou částu na zajištění nepřetržitého provozu. Protože nemáme žádného sponzora tak je jeho provoz dále zajištěn pouze z vybraného vstupného.

Těžba uhlí v Mikulově...

Cesta z Mikulova (nebo železniční zastávky Mikulov 717 m n.m.) přes Vitíšku do Nového Města v Krušných horách stoupá svahem Hirschbergu, známém těžbou polymetalických stříbronosných rud. Karafiat v časopise Erzgebirge v článku Niklasbergs Fundgruben und Erbstollen im Jahre 1530 uvádí soupis dolů a štol, pořízený důlním správcem: Verzeichnis der Bergstollen des Städtchens im Jahre 1530. Značná část z celkového počtu 155 důlních děl se nachází právě na Hirschbergu. Prudké stoupání a pravotočivá zatáčka cesty leží v důlním poli Wenzel, dál rovný úsek prochází poli Lehenschaft a Himmelfürst. Za další mírnou zatáčkou vpravo je malý lom nad ústím tunelu železniční tratě Most-Moldava. Sattran (1958) zde uvádí karbonské vrstvy o mocnosti 1-3 cm, související s Brandovskou pánví, o štole se však nezmiňuje. Kousky silně prokřemenělého antracitu jsme našli už dříve. Zatopená štola nás dlouho lákala, průzkum jsme však vždy odložili.
V sobotu 27.9.1997 navštívila naši ZO skupina studentů a pedagogů z Pf UK Praha. Mgr.Goliáš měřil radiometrem hranici ryolitu. Ta je na zmíněné cestě zhruba v polovině úseku mezi zatáčkou a tunelem. Při měření jsme došli až ke štole a zjistili, že voda zmizela. Nic nebránilo průzkumu. Štolu jsme prolezli a odebrali vzorky. Sloj antracitu o mocnosti asi 75 cm, v šířce 100150 cm, mírně se svažující v délce asi 8 m, další pokračování je zanesené jílem, který asi bránil průsaku skapávající vody. Zůstává záhadou, kdo a proč zde těžil a k čemu antracit využíval. Vzorky, které prošly zkouškou ohněm potvrdily, že jde o skutečně kamenné uhlí, víc kámen než uhlí. Snad časem více prozradí rozbory provedené odborníky z Pf UK.

Článek: Záhadná štola "Nad tunelem" Autor: ODEHNAL, Josef Zdroj: Speleoforum, 1998

Zážitkový balíček

Napětí, adrenalin nebo překvapení.

Velice často jsme požádáni o splnění nějakého přání.

Často se stává, že chce někdo někomu darovat prohlídku dolu jako dárek a nebo chce sám prožít či vidět něco jiného.

Již několikrát se zde v dole uskutečnila prazvláštní akce, která byla vždy jedinečnou záležitostí.

Pokud budete chtít někoho obdarovat třeba poukazem na prohlídku, nebo jen prostě chcete vidět něco bez účasti ostatních návštěvníků, tak jednoduše napište váš požadavek a uvidíme, co se s tím dá dělat.

Křtiny v dole.